Bradavice za dob Pobertů (8. kapitola)

15. května 2012 v 19:14 | Tonksová |  Kapitolovky
8. kapitola

Bellatrix

Sirius se mnou tančí. Sirius Black. A tančí a se mnou. Nemůžu tomu uvěřit. A přitom teď když jsme spolu, je to na jednu stranu skvělé a na druhou divné. On je čistá krev, já taky, ale on je tak jiný. Nechce být ve Zmiozelu, dokonce to dává jasně svým rodičům najevo. Najednou si nejsem jistá, jestli ho chci.
Musela jsem potřást hlavou. Líbil se mi již minulý rok a najednou nevím, ne to je nesmysl, já ho dokážu změnit a celá rodina na mě bude hrdá. Ačkoli nebýt Cissy, mojí zlaté sestřičky, dnes bych s ním netancovala, jsem ráda, že za mnou šla na pokoj a vysvětlila mi, proč mu řekla, že tančím s Rodolphusem a taky, že ze mě vytáhla pravdu, že se mi Sirius líbí.
Sirius si mě k sobě přitáhnul blíž, trochu se mi rozbušilo srdce, já však musela přemýšlet nad Narcissou, neustále mi k ní utíkají myšlenky. Co bych udělala být na jejím místě? Nejspíš bych si z ní utahovala a snažila se ji přesvědčit, ale když bych to nedokázala, asi bych ji podpořila a samozřejmě bych její tajemství nikomu neřekla, přece jenom je to rodina. A teď vidím, že ona mě podpořila a jenom tak.
Kéž by nyní měla též někoho vyhlídnutého, ona však nikoho nechce. Trochu mě zklamalo, že nechce Luciuse. Ráda bych ji podpořila a navíc, Lucius je třída, chci Siriuse změnit, aby byl podobný jako on.
Sirius se na mě usmívá, musím už přestat myslet na ostatní. Je to, ale jiný úsměv než když udělám, jeho oblíbenou pózu, připadá mi takoví upřímnější, to je zvláštní. No nebudu nad tím nyní přemýšlet, raději bych se měla taky rychle usmát. Ach jak nádherně voní a tančí a ty jeho oči, vsadím se, že mi nyní téměř každá holka závidí.
"Bellatrix?" Pane bože, on mě oslovil, tak sladkým hlasem. Úplně cítím, že rudnu. "Ano?" "Nechceš mi něco říct?" On to ví. A nyní chce, abych mu to řekla, doufám, že pak budeme pár. Ano určitě, on by se mi přece nevysmál, doufám, že ne. Nadechla jsem se, abych odpověděla, ale on mě přerušil: "Proč tak preferuješ čistou krev?"
Měla jsem co dělat, abych nezůstala stát s otevřenou pusou. On neměl vůbec na mysli můj vztah k němu, ten mu byl ukradený. Jeho zajímala čistá krev. Nezvládla jsem se ovládnout a zamračila se. "to je snad jasné ne? Narodíš se jako čistokrevný, tak proč by ti měl být rovný někdo, kdo nepochází ze stejné rodiny. Míšenci ještě ujdou, ale nemůžou mít takovou vážnost a mudlovští šmejdi, vždyť to je hnus."
Sirius zavrtěl hlavou, "Bellatrix, vždyť se narodili se stejnými schopnostmi, mají stejné právo na kouzlení jako mi." "v tom se pleteš." Dál už jsme se na toto téma nebavili, ale ještě nějakou dobu jsme spolu tančili.

Remus

S Virgínií jsme si celý večer skvěle povídali, jsem rád, že mě kluci přesvědčili, abych na ples šel a abych pozval ji. Vypadala, že je skutečně ráda, že jsem to udělal. Na chvíli, mě napadlo, že by s toho mohlo být i něco víc, než přátelství, které se mezi námi již utvořilo. Možná by to mohlo být jinak, třeba jednou, po čase bych jí mohl i říct, že jsem vlkodlak.
Přemýšlel jsem. Musím se zeptat Brumbála. Ačkoliv u kluků mu to nevadilo, ovšem oni si to zjistili sami. Uvidím, jak se to vyvine. Virginie se tak krásně usmívala. Nevím ani jak se to stalo, avšak najednou jsem se jí zahleděl do těch jejích nádherných zelených očí. Mírně nahnula hlavu na stranu a o kousek se ke mně přiblížila.
Ucítil jsem její květinovou vůni, rozbušilo se mi srdce. Pomalu jsem též nahnul hlavu a sklonil se k ní a naše ústa se jemně dotkla. To, už mi srdce bušilo skutečně jako splašené. Kousla mě jemně do spodního rtu. V tu chvíli jsem si byl jistý, že nikdy nechci žádnou jinou.
Začali jsme se líbat úplně a bylo to jako ve snu. S počátku takové nejistě, ovšem postupně se zvyšovala intenzita. Jakmile jsme se odtáhli, její oči zářily radostí a vsadím se, že já na tom byl úplně stejně. Chtěl jsem se rozběhnout a obejmout Petera, Jamese a hlavně Siriuse, který mi o ní řekl, místo toho jsem však objal ji a zatočil s ní ve vzduchu.
Jakmile jsem ji zase položil, pošeptala mi do ucha: "Po tomto, jsem toužila, již tak strašně dlouho." Usmál jsem se: "já vím." Udiveně na mě pohlédla a tak jsem jí to vysvětlil: "Sirius něco naznačil. Musím mu po plese zajít poděkovat." Vypadala, že tato odpověď ji nepotěšila, no především druhá část neboť se až příliš rychle zeptala: "Takže ty jsi mě pozval jenom kvůli Siriusovi?" Zavrtěl jsem hlavou, to vyznělo dost blbě. "Ne. No tedy ano." Zkoumavě mě pozorovala, jak se tedy rozhodnu. "No takhle. Já původně nechtěl vůbec jít, jenomže kluci mě začali přesvědčovat a Sirius řekl, že by ti udělalo radost, kdybych šel."
Částečně to byla pravda, ale nemusela vědět, že mě museli přesvědčovat, abych ji pozval. Buď by to všechno zkazilo, bylo by jí to líto, že jsem s ní nešel dobrovolně nebo bych jí musel říct pravdu o tom, kdo jsem a na to bylo až příliš brzy, jednou jí však pravdu řeknu, určitě. Doufám, že mě i tak příjme. Nyní, ovšem není čas na to, se tím zatěžovat.
A tato odpověď ji navíc potěšila, neboť se usmála a řekla: "Tak to poděkuju Siriusovi s tebou," a políbila mě na tvář. Tento ples nemohl dopadnout líp, alespoň pro mě ne, všiml jsem si, že Severus a Lily, tančí spolu a James by se mnou tedy jistě nesouhlasil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama