Bradavice za dob Pobertů (4. kapitola)

27. dubna 2012 v 21:06 | Tonksová |  Kapitolovky
4. kapitola

Remus

Chtěl jsem se učit, avšak nemohl, jsem se příliš soustředit, James neustále mluvil o svém dávném objevu Lily Evansové. Myslel si, že je do něj zamilovaná, minimálně stejně jako on do ní, jenže já o tom dost pochybuji, ona nevypadá nijak zamilovaně, to si James ovšem nejspíš nepřizná.
Občas klukům závidím. Chtěl bych se někdy taky jenom tak poflakovat, vystačit si s průměrnými známkami, avšak to si bohužel dovolit nemůžu. Jako vlkodlak si budu mít problém najít práci i jako nejlepší ze třídy, natož tak jako průměr a to jen díky Šedohřbetovi.
Na druhou stranu rád se přiučím novým věcem, i když ten oddych bych někdy fakt rád. Na druhou stranu moji přátelé nyní tak pilně studují a to jen kvůli mně, aby se stali zvěromágy a mohli být se mnou při proměnách. Za tohle jsem jim byl neskonale vděčný, že mi ani nevadilo poslouchat Jamesovi věčné řeči o Lily.
Zrovna jsem opět na chvíli zvedl zrak od knihy a všiml jsem si velkého, bílého papíru na nástěnce, vedle návštěv Prasinek. Jakmile jsem přišel blíž a začal si ho číst, už mi za zády stáli James, Peter a Sirius, ale nevypadali, že by je papír nějak zaujal tak jsem začal číst nahlas: "Milý žáci/žákyně tímto bych vám rád daroval, jistý předvánoční dárek. Bylo to překvapení, proto se o tom dozvídáte až nyní. Dva dny před Vánoci, bude ve škole Vánoční ples, věřím, že se většina z vás rozhodne na tuto radostnou událost zůstat. S pozdravem Albus Brumbál."
Během čtení mi kluci, už veškerou pozornost věnovat začali. James "nečekaně" vykřikl: "Pozvu Evansovou." Já, Sirius i Peter jsme se zamysleli. Sirius přemýšlel bezpochyby, která holka je nejkrásnější, aby si zasloužila jeho pozornost, Peter naopak, která holka by šla s takovým baculkou a já se zamyslel, jestli chci nějakou holku zvát. Nejsem si jistý, jestli tam mám jít. Sluší se to vůbec? Vím, nikdo kromě Brumbála a mých třech přátel neví, že jsem vlkodlak, ale stejně.
James si mého zamyšlení nejspíše všiml, neboť mě poplácal po rameni a řekl mi, abych to slyšel jen já a kluci: "Náměsíčníku, nevidím jediný důvod, proč bys tam neměl chodit." Sirius se přidal: "Jasně, co se může stát? A navíc zasloužíš si trochu orazit." Červíček přitakával: "ano, ano." Usmál jsem se, kluci mají asi pravdu. "Tak už jenom vymyslet koho pozvu." Sirius se usmál, "takhle se mi líbíš."

Sirius

Na ples se těším. Po krátkém rozhodování, jsem usoudil, že bude nejlepší jít sám, takhle si budu moct zatančit se spoustou dívek a ne se věnovat jedné. Takže s kým si musím zatančit. "Alice, Karol, Virginie… No s Virginií by mohl jít Náměsíčník, stejně mám dojem, že po něm pokukuje.
"Náměsíčníku?" Remus se na mě otočil a výjimečně se nezatvářil ani trochu popuzeně, že jsem ho vyrušil od četby. No stejně mám pocit, že ani pořádně nečetl, spíše přemýšlel, nad otázkou na kterou mu dám odpověď. "co kdybys šel s Virginií, je krásná, dokonce byla mezi prvními v seznamu holek, se kterýma si chci zatančit a mám dojem, že po tobě pokukuje."
Remus se tvářil, že přikývne, nakonec však odpověděl jinak: "Nejsem si jistý, jestli je to nejlepší nápad, jestli se jí skutečně líbím, jen jí ublížím." Remus… Musel jsem mu to vyvrátit, "ublížíš ji tak, nebo tak. Buď ji pozveš a ublížíš jí, nebo ji nepozveš…" James si asi myslel, že to neříkám příliš taktně a tak mě zarazil: "Náměsíčníku, je to jen ples. Nic neuděláš, neublížíš ji, třeba se stanete přáteli. Lepší tančit s krásnou Virginií, které se možná líbíš, než s nějakou ošklivkou, kterou pozveš jen z nutnosti."
Náměsíčník přikývl a já neboť jsem viděl, že se Peter už zase cpal, dodal: "kterou, bude muset pozvat tady Péťa, jestli se nepřestane cpát." Peter se zatvářil provinile a vrátil žabku zpátky do obalu. Nechápu, jak se může tak cpát. No nechápu na něm spoustu věcí, ale je takový hodný, mám ho docela rád. A když měl v sobě pár sklenic ohnivé whisky, dokázal být zábavný.
Jednou nás s Jamesem napadlo, udržovat ho opilého pořád, bohužel však na to brzy přišla profesorka McGonnagalová a pěkně jsme si to odskákali, museli jsme bez použití kouzel vyčistit všechny trofeje v pamětní síni, doufali jsme v něco lepšího třeba výpravu do Zapovězeného lesa, ale profesorka asi tušila, že by nám to udělalo radost. No stejně jsme tam pobývali i tak docela často, Hagrid nás vyháněl každou chvíli, byla to zábava.
"Jamesi?" James jen zamručel, "hm." Věděl jsem však, že mě poslouchá. "Nechceš jít dnes do lesa, už jsme tam dlouho nebyli?" James jako by ožil, "do lesa? No dnes chci pozvat Evansovou a přes den to není taková zábava, ale zítra bychom mohli." Nezbývalo mi než souhlasit, James pozvání oddalovat nehodlal. Nechápu, co na ní vidí. Lily, byla v pohodě, ale bylo tu spousta jiných holek, které mohl mít, jen by kývnul, avšak on již od první třídy mluví o ní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama